Před námi je poslední týden školního roku a za námi zvládnutá noc ve školce. Už tradičně bývá tečkou za posledním rokem s kamarády U sluníčka i U duhy. Na letošní „Svatojánské“ se nás sešlo moc málo. Někteří z nás ztratili odvahu přesně v pátek, jiní dali přednost vlastnímu programu a některým se prostě jen nechtělo. Líto je nám hlavně Barči a Patrika, kteří se tolik těšili a nakonec onemocněli. Celý večer proběhl vesele, sportovně, zkouškově, hladově, strašidelně, vítězně, sladce a nakonec unaveně. Martin, jako jediný pořádný chlap, měl za úkol nás zachránit před strašidly. Baterky jsme měli stále v pohotovosti a srdíčko nám bušilo při každém podezřelém zvuku, ale strašidla byla fajn a k pokladu nás sama přivedla. Martin neměl s ochraňováním vlastně ani tolik práce. Koš s dobrotami a dárky byl pak prázdný, než bys řekl švec, v našem případě, než stačila paní učitelka zmáčknout spoušť. Bylo to pro nás zas něco nového, procházet ztemnělou školkou, pozorovat na zahradě měsíc místo sluníčka, bojovat se strachem anebo vidět paní učitelky v pyžamu. Po takové legraci a hezky prožitém večeru se nám všem dobře spalo a ráno jsme si s sebou odnesli domů kromě zážitků i vysvědčení, za které se nemusíme vůbec stydět.
