Naposled. 3. července
Už brzy naposled školce zamávám,
bačkory, pyžamko do tašky dávám…
Něco nám začíná a něco končí, bývá to každý rok, děti se loučí.
Tak už to v životě prostě chodí, školka nás do školy doprovodí!
Ani se nám to nechce věřit! Školní rok utekl jako voda a je tu opravdu poslední společná hra, zpěv, povídání…. Poslední společné dny mezi kamarády.
S našimi školáky, Filipem a Andreasem, se přišla rozloučit paní starostka, ředitelka a naši tatínkové. A nebylo to loučení jenom s nimi. Paní učitelka Helenka se nedokázala ubránit nefalšovaným slzám, protože tu s námi byla také naposled. A protože jsme ji měli všichni rádi, ještě jednou jí za všechno děkujeme. A víte, kdo tady nemohl dnes chybět? Náš čapí kamarád si sedl rovnou na střechu školky, trpělivě pózoval při focení, pozoroval, jak si tu mlsáme, a zamával nám všem na cestu za letním dobrodružstvím.
Nezbývá, než si popřát prázdniny bez boulí a odřenin, plné sluníčka, dobré nálady a hezkých zážitků, no a v září znovu AHOJ!
No tak ahoj, školko naše, rádi jsme tu pobyli, bude se nám brzy hodit, co jsme se tu učili….
Toto letí, toto letí, slavili jsme svátek dětí…. 4. června
A abychom u toho byli všichni, počkali jsme do čtvrtka na chybějící kamarády a taky na prima počasí. Vše šlo hladce a hlavně, jako vždy sladce. Naše pozvání přijala paní starostka, která pro nás upekla výborné větrníky a za zvládnutí zábavných soutěží čekala sladká odměna každého, kdo získal do srdíčka všechny smajlíky. Největším překvapením byl pro nás skákací hrad, za který posíláme poděkování paní učitelce Markétce do Jindřichova.
Když čáp sedne na komín a les je plný laskomin, 25. květen
když kotě leží u vrátek a dvůr je plný kuřátek, copak je to za svátek?
To je jaro, jaro přece, už je zase na pasece…
Pozorovat a objevovat nás baví nejenom na vycházkách, ale i na zahradě. Zasadili jsme si sem nové květiny, staráme se o vysazené ředkvičky, rajčata, kedlubny i meloun. Zjistili jsme, jak se dá v kompostéru „vyrobit“ dobrá hlína a využili ji pro pěstování dýně. Práce tu máme pořád dost a na svou úrodu jsme zvědaví a těšíme se. Z vysokého sloupu nás při všem pozorují zamilovaní čápi a klapou nám při tom hezky zobákem. Asi se jim ruch na naší zahradě líbí. Zjistili jsme, že umí ze svých křídel udělat srdíčko a hlavu zakloní do oblouku až na záda. I naši ještěrku jsme mohli chvíli zkoumat. Ve velké sklenici, bylo dobře vidět její tělo ze všech stran, ale pak šupky zpět do trávy. A největší novina nakonec. Naším novým sousedem, se kterým se můžeme vidět úplně zblízka a pořád se nemůžeme vynadívat, bude možná nádherný kůň. Jak se jmenuje, musíme teprve zjistit.
Krtkovi už není smutno, 4. května
ve školce dnes skončil klid.
Vrátili se kamarádi,
může je zas pohladit.
Jsme zpátky!!
Po dlouhých dnech doma bez kamarádů jsme se vrátili zpět do školičky a to je pro nás příjemná změna a vůbec nám nevadilo, že jsme se museli pustit hned do práce. Jaro na nás tady sice čekalo, ale rádi jsme se společně dali do dalšího tvoření, abychom ho cítili úplně všude a měli kolem sebe zas veselé obrázky. Na zahradě jsme zkontrolovali, zda je vše jak má a co nás v příštích dnech čeká při práci na záhoně. Zjistili jsme, že se v naší staré budce ozývají hlásky malých holátek, ještěrka si to tu šmejdila v kompostéru a naším očím neunikl ani nezvaný host, a věřte nebo ne, i když to bylo hadí miminko, trochu strach jsme přece jen měli…
Pozdrav z domova duben
Požádali jsme rodiče, zda by nám poslali několik fotografií svých dětí a touto cestou pozdravili alespoň na dálku své kamarády ze školky a potěšili je… Spolupráce s rodiči byla úžasná! Děkujeme za krásné fotografie a spoustu skvělých nápadů a tipů, jak trávit volný čas se svými nejbližšími.
ZDRAVÍME VŠECHNY DĚTI A RODIČE!!!
Protože jsme se dlouho neviděli a myslíme na vás a na to, co jsme s vámi mohli prožít a naučit se, máme pro vás několik tipů, jak zahnat dlouhou chvíli…
Mrkněte…
Zpívejte, kreslete, čtěte, povídejte si, tvořte, choďte na procházky, sportujte a hlavně si užívejte toho, že se máte navzájem.
Tyto určitě znáte …
A třeba nás překvapíte, když se báseň naučíte …
Pro mladší dětičky
Otloukej se, píšťaličko,
zavoláme na sluníčko.
Ať je u nás častý host,
zapískáme pro radost.
Pro starší dětičky
Ťuky, ťuky na vrátka, řeklo jaro voňavé.
Otvíralo poupátka, čmáralo si po trávě.
Čmáry, čmáry na zeleno, na červeno, na žluto…
Všechno už je ustrojeno, všechno už je obuto.
Jeden velký úkol na závěr.
Pošlete nám fotografii, jak trávíte čas v karanténě, jak si hrajete, tvoříte nebo chodíte na procházky do přírody… Vaše fotografie zveřejníme zde na webových stránkách MŠ. Uvidíte se tak na dálku se svými kamarády a navzájem se potěšíte J
V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat na naše emailové adresy.
Mějte se krásně, zdraví vás vaše paní učitelky.
Máme smutek a zármutek, 25. února
masopust nám rychle utek.
Slepice kdáčou, řezníci pláčou…
Naše masopustní taškařice se vydařila, takže žádné slzy a zármutek, naopak. Tradici jsme si připomněli veselým vyprávěním a v Chaloupce na vršku si prohlédli všechny dobroty, které si lidé dopřávali. Sami jsme si hezky naplnili jitrničky, pohráli si s výrobou koláčů a masek a úterní koblížky jsme si pěkně vychutnali. Podobně jako celé dopoledne v provoněné školce.
Huboval vrabčák na zimu: 10. února
„Škoda, že nemám peřinu“
Z okna třídy máme skvělou možnost pozorovat návštěvníky našeho krmítka. Vždy se chováme tiše, abychom nevyplašili sýkorky modřinky, které sezobnou semínko slunečnice a hned s ním letí do větví cypřiše, aby si je tam v klidu vychutnaly. Lenivější vrabci si tu vytrvale sedí a zobou, dokud je nevyplaší zvuky okolí. Silný vítr teď vyfoukal všechny dobroty, proto jsme hladovým ptáčkům připravili hostinu trochu jinou.
V pohádkovém světě 23. ledna
je nám spolu hezky. Zlo se tu v dobro obrací, kouzla často pomáhají řešit i neřešitelné a nám se moc líbí stát se, spolu s hrdinou, hlavní postavou děje. V nepřeberném množství moderních pohádek se s dětmi rádi vracíme k těm klasickým, na které se dnes již dost zapomíná. Průvodcem pohádkovým světem nám byl oblíbený večerníček, který si přichystal z pohádkové pokladnice to nejlepší. Pohádky posloucháme, hrajeme i kreslíme a věřte tomu, že i čteme. Jak, když nejsme školáci? No přece podle obrázků.
Na tři krále, ještě dále…. 17. ledna 2020
Hned 6. ledna jsme zvládli zatím náš největší kus cesty, a stálo to za to. Protože nám i lednové počasí stále umožňuje toulky přírodou a pozorování okolí lesa a běhání po kopcích nás baví, nechtělo se nám ani zpátky. Tentokrát jsme objevili výstavní krmelec plný potravy pro zvěř a překvapilo nás množství ptačích budek umístěných všude kolem. Při výhledu z posedu jsme si vyzkoušeli orientaci jako Jeníček s Mařenkou. Ještě že naše cesta zpět nebyla podobná těm, které si tu i s křižovatkami vybudovaly hraboši a myšky, a do školky jsme trefili s jistotou. No a na zahradě si už hledáme práci a místo her na sněhu hrabeme jehličí a sbíráme spadlé větve. Na letošní opravdové sněhuláky už nevěříme.
Vánoce na míru 13. prosince
Rok se pomalu chýlí ke konci a my máme za sebou zdobení stromečku, vánoční besídku pro rodiče, slavnostní rozsvícení stromu i nadělování. Adventní čas patří k těm nejhezčím. Spousta vyslovených přání, dopisy Ježíškovi, poslech koled, pohádky, přibližování zvyků a tradic, to všechno přispívá k tomu, aby byly vánoce hezké a jak se zpívá v písničce…vánoce na míru.
I vám všem přejeme krásně prožité svátky se svými dětmi a blízkými,
pevné zdraví a spoustu radosti a hezkých zážitků v roce 2020.
A kde jsou sněhuláci? 10. prosince
Tak to vypadá, že si s nimi moc neužijeme. Sníh máme ve vzpomínkách na tuhé zimy a bílé vánoce, ale i když jsou ty letošní už za dveřmi, stále nám sněhová pokrývka chybí. Místo koulování pokračujeme v našich výpravách do okolní přírody a pozorujeme změny kolem sebe. Moc se nám líbí zkoumat terén na odlehlejších místech, kam se nevydáváme každý den. Po silných větrech jsme objevili spoustu ochranných krytů na stromky a daleko odnesené plastové obaly, a taky krmelec, který potřebuje opravit a zbytky posedu, kam nebylo těžké vystoupat jako na rozhlednu. Štěstí jsme měli na stádo zvěře a pozorovali plaché srnky, které nás pozorovaly z povzdálí. Počasí našim toulkám přeje, ale všichni si přejeme sněhuláky už stavět, nejen kreslit.
Do nebíčka nebo do pytlíčka? 5. prosince
Nebyli jsme si moc jisti, ale dnešní vzácná návštěva to vyřešila po svém. Kniha hříchů vše odhalila, a protože co je psáno, to je dáno a naše prohřešky byly málo závažné a některé jen prťavé, nechal nám tady Mikuláš košík dobrot a čert odešel s prázdnou. Ale strach jsme trošku měli a slíbili před všemi, že budeme hodní, aby se o nás příště nikde nepsalo.
První sníh, 2. prosince
první pokusy o tvarování koulí, první sněhuláčci, první krmení ptáčků, první mokré rukavice…Martine, Martine, moc toho není.
Vůně vánoc 28. listopadu
Do vánoc zbývá tolik času, kolik nám vyměří 4 adventní svíce, ale už je mnohde cítíme i ve vzduchu. U nás ve školce zavoněly ze všeho nejdřív perníkem. Společně s maminkami jsme se pustili do zdobení kapříků, abychom mohli být pravidelně den po dni poctivým mlsáním svátkům blíž. Při práci musel voňavý perník odolávat našim jazýčkům, ale kdo ví, jak to dopadne doma… Adventní kalendáře se všem vydařily, odpolední upovídané setkání bylo příjemné a paní Bordovské přejeme hezké předsváteční dny a do Janova jí posíláme za voňavé kapříky naše velké poděkování.
Smutní včelaři 19. listopadu
Letošní listopadové počasí nám stále umožňuje toulky podzimní přírodou. Dny rádi trávíme v lese, kam to máme opravdu kousek a dnes se nám tu podařilo zastihnout i včelaře. Ukázali nám včelín s mnoha úly, vyprávěli o své práci, práci pilných včelek a jejich velké nemoci. Spoustu včelstev zahubila virová paralýza křídel a včelaři, a my také, jsme moc smutní, protože bude chybět zdravý med. Vycházky do lesa nás hodně baví, protože stále objevujeme, pro nás nová, zákoutí našeho okolí a pohledy na naši vesnici.
Čert a Káča 14. listopadu
Na čerty, kteří se za námi přijdou zanedlouho podívat, je ještě čas, ale už dnes jsme do pekla trochu nahlédli ve veselé pohádce našeho Smíška. 6. prosince by mohli být pekelníci taky tak hodní a milí, ale to se uvidí až podle našeho zlobení. Náš výlet autobusem byl prima, divadlo se nám líbilo, stihli jsme se podívat na sběrný dvůr, na poštu a do jídelny školáků a dlouhou cestu od zámku ke škole tam i zpět jsme hezky zvládli.
Svatý Martin 11. listopadu
Bojím se, mámo, bojím se, táto, že nám i letos přiveze bláto….
Znáte děti. Na rozdíl od nás si přejí, aby tu sníh byl co nejdříve a nejlépe až po kolena, a debaty o tom, jaký Martin bude, jsou celý týden aktuální. Známe legendu, kterou rádi hrajeme, k tématu společně tvoříme a nezapomněli jsme samozřejmě na martinské rohlíčky, se kterými každý rok chodíme přát hezkou zimu v obci. No a teď ať se předvede Martin!
Halloween 31. října
je svátek, který sice nepatří k našim tradičním, ale do povědomí se svým veselým průběhem dostal hlavně našim dětem, které se již samy upomínají o aktivity spojené s dlabáním dýní, tvořením strašidel, strašením i koledováním. Ve školce jsme si užili od všeho trochu a práce k tomuto tématu, jak je vidět, nás bavila. A ta plechovková příšera? Ta k halloweenu nepatří, je to klasický český strašák do zelí, který nás na vycházce svou písničkou přilákal, ale taky vlastně straší a moc se nám líbil.
Návštěva zámeckého parku 22. října
ukončila náš projektový týden. Sluníčkové počasí, krásné stromy, hromady zlatého listí, podzimní piknik, sbírání kaštanů…to všechno patřilo k hezkému dopoledni. A co víc? Pan kastelán nám umožnil pohled z balkonu, prohlídku prostor, a hlavně osahat si techniku, kterou k práci používá, což bylo pro všechny super. No a na závěr ještě něco. Nahlédli jsme pod pokličku a dozvěděli se o přípravě dýňových nápojů. A samozřejmě jsme se do školky nevraceli s prázdnou. Zkrátka, další hezké zážitky a prima den.
Sobotní setkání seniorů v Bartultovicích 19. října
jsme zpestřili svým vystoupením. Přijely nám pomoct i kamarádky z Jindřichova. Poprvé sem zavítaly také děti z albrechtické školky, které roztleskaly celý sál.
Rodičovským objektivem 19. října
Na zahradě stihli rodiče kromě zábavy zachytit své ratolesti v akci a nabídli ještě několik snímků ze společného odpoledne.
Den stromů 17. října
je náš projekt, se kterým se krásně pracuje, protože, kdo by stromy neměl rád? A obzvlášť jejich krásu teď na podzim. Spoustu jsme se o nich dozvěděli a pozvali si rodiče, aby se do aktivit v rámci projektu zapojili s námi. Zahrada se zaplnila a smích a veselí přilákal školáky, se kterými jsme opékali buřty a pouštěli draky. Děti předvedly, co se od září naučily, plnily zábavné úkoly a rodiče se nenechali zahanbit, vždyť se podívejte na ten strom. Taky byli šikovní, a i když by si zasloužili za práci a super náladu, lístečková medaile byla opravdu jen pro děti.
Pade doktore, už báb zase rýbu… 15. října
Jíte zdravě a máte dost vitamínů?
Každý den ovoce, nejenom na vánoce.
To je rada, tu my známe, tak s tím něco uděláme…
My se práce nebojíme 7. října
a protože je jí na podzim na zahradě opravdu dost, je potřeba přiložit ruce k dílu. Uklidili jsme poslední rajčata, která nám první mrazík už nedovolil dojíst, pomáháme hrabat listí a u cesty ve vesnici jsme uklidili nepořádek kolem kaštanu, kam chodíme sbírat spadlé plody. Na co? Přece na hraní a něco pak pro zvířátka do krmelce.
Když si s námi vítr hraje 2. října
Silný vítr někde způsobil škody a mnohé potrápil, ale ten náš, si s námi hrál. Na zahradě přenášel spadané listí z místa na místo a nakonec si je hezky přilepil na náš plot. Napadlo nás zkoumat jak je silný, odkud fouká, kam se před ním schovat. Ruličky pokladních pásek nám vlály nad hlavami a ze šňůry si je chtěl vítr odfouknout někam přes pole. Ještě že nám nevzal čepice.
Veselá vycházka 25. září
Dnešní vycházku do Bartultovic zvládli s dobrou náladou také naši malí kluci a měli ještě dost sil i na hry na průlezkách, které cestou jejich pozornosti samozřejmě neunikly. Společně jsme prohlíželi zahrádky, objevovali barvy, hledali a pojmenovali, co se nám líbí. Ze zapomenutého balonu, který kluci objevili cestou na pole, se vyklubala velká pýchavka. Tu viděli poprvé a podrobili ji důkladnému zkoumání. Uvidíme, co nás čeká příště.
Kam se poděla nota? 23. září
Smíšek si pro nás tentokrát připravil Malované zpívánky – pohádku o ztracené notě e. Bez ní by se nám špatně zpívalo, proto jsme s hledáním houslovému klíči rádi pomohli. A jak to dopadlo? Jako každá hezká pohádka…Naši nejmenší s námi byli poprvé a návštěvu v Jindřichově si hezky užili.
Září – na léto jde stáří… 16. září
Pomalu si zvykáme na režim běžného školního roku. Ráno musíme brzy vstávat a hurá do školky, kde s kamarády vymýšlíme hry a činnosti, které nás baví. Na zahradě průběžně sklízíme naši úrodu a Aleškova maminka nám vitamíny doplňuje doma vypěstovanými melouny a hroznovým vínem. Máme tu houby, a to nejen na zahradě, ale i v šatně, urodilo se pár jablíček, které naší jablůňce sluší, a brzy se určitě vypravíme zkontrolovat zahrádky a pole v okolí. Během prvních dnů jsme oslavili narozeniny Aleška a Sofky, naučili jsme se písničku o zdravém zajíčkovi a v pondělí pojedeme do divadla. Prostě, pořád něco….
Pole už jsou dávno holá….
Léto pomalu končí a za prázdninami udělala poslední horká neděle definitivní tečku.
Plni zážitků a čerstvých sil se 2. září školáci vrátili do svých lavic a naši nejmenší za svými kamarády do školky. Aby se jim tady líbilo, snažili jsme se o prázdninách, v rámci možností, prostředí zútulnit, přičemž nám svou pomoc nabídli také rodiče dětí. Za pomoc při malování, úklidu a údržbě zahrady děkujeme rodičům Christiánka a Aleška.
Dnes tedy všechny vítala školička, tak trochu v novém kabátě, všem se nám tady líbilo a sladké kornouty byly super!
ŠKOLNÍ ROK 2019 – 2020