Nedá mi to a musím se podělit 🙂 Je to totiž úžasné, když vše funguje samo, bez úkolů a přitom to tak krásně vychází ze školy a z toho co se učíme 🙂 V hodinách přírodopisu se bavíme o přírodě, o zvířatech, o rostlinách, … Navíc jsme ekoškola, a proto náš školní život provází ekologie, třídění, šetrná spotřeba, … A mám ohromnou radost, že toto všechno se začíná projevovat i v běžném životě “mých” dětí 🙂
Včera mi přišla zpráva, kterou si dovolím citovat:
“Dobrý večer paní učitelko, dneska jsem si šla zaběhat s kamarádkou a vzpomněla jsem si na Vás. Tak jsem si řekla, že bych mohla nafotit nějaké fotky z přírody 🙂 Bohužel jsem si nemohla nevšimnout toho nepořádku v přírodě, který jsem vyfotila také. Narazila jsem i na mrtvého ptáčka, který nejspíše spadl z hnízda.”
Toto mě mooooooooooc potěšilo, protože je pro mě až neskutečné, jak vše dokáže v tomto složitém stavu fungovat a že dokážeme takto spolupracovat, navazovat kontakt a propojovat školu s běžným životem. Opravdu moc si toho vážím.
A děkuji Adélko za krásnou zprávu a fotky 🙂
PS: Co tak vymyslet nějakou akci, jak se odpadků v přírodě zbavit???
Jsem moc ráda, že někteří už na uklizení přírody začali pracovat a posílají mi o tom zprávy a fotodokumentaci. Děkuji Honzíku 🙂
