Tak zní citát světově proslulého dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena, který by letos 2. dubna oslavil již 214. narozeniny. Už téměř 20 let se v České republice konají v řadě knihoven tzv. Noci s Andersenem. V naší škole jsme sice přespání v knihovně neabsolvovali, ale i tak jsme si tohoto významného spisovatele, autora řady pohádek, které mnohým z nás od dětství v paměti utkvěly (O ošklivém káčátku, Císařovy nové šaty či Malá mořská víla), připomněli alespoň formou diskuze. V 8. a 9. ročníku jsme debatovali o Andersenově ne příliš jednoduchém životě, jenž mu nezabránil ve splnění jeho cílů a snů, o tom, zda je četba jako taková skutečně pro nás tak důležitá, jak se říká, zda máme doma alespoň malé knihovničky či jaký žánr je nejoblíbenější. U osmáků a deváťáků obsadily první příčky fantasy a sci-fi knížky, dále jsou velmi oblíbené knížky dobrodružné, své místo si našla i témata jako válka, zvířata, detektivky. Uvažovali jsme rovněž o tom, kolik stránek průměrně knížka má, zajímavá debata se rozpoutala na téma elektronických čteček knih a možnosti nosit si knížky tzv. stažené do mobilu nebo tabletu. Je očividné, že dnešní mladá generace se relativně novému trendu vůbec nebrání, ale i přesto se najdou stále příznivci klasických knížek. Při diskuzích se oceňovala upřímnost – dospěli jsme k názoru, že v řadě případů je knižní verze příběhů daleko kvalitnější než např. jejich filmové zpracování, četba jako taková tak zůstává i v dnešní době relativně oblíbenou činností.
