Bylo pondělní ráno 26. června a my, čtvrťáci a páťáci, jsme se konečně dočkali! Sešli jsme se ráno na vlakovém nádraží, abychom vyrazili vstříc dlouho plánovanému dobrodružství – třídnímu výletu do lázeňského města Jeseník.
Po příjezdu do Jeseníku jsme se vydali cestou necestou, kopcem nekopcem do lázní. Byla to dřina, ale protože jsme se těšili na to, co jsme měli před sebou, ani jsme nehlesli a pořádný kopec zakončený mnoha schody, jsme nakonec zvládli!
Paní učitelky výlet naplánovaly tak, že jsme sice jeli společně, ale vše, co jsme zažili, zažili jsme zvlášť.
My, čtvrťáci, jsme se nejprve vydali do Muzea Lega (https://www.muzeumlega.cz/muzeum-jesenik). Soukromá sbírka čítá více než 1000 modelů, které jsme s obdivem zhlédli. Chvlíli jsme si hráli, koukli jsme na video, utratili své první penízky a vydali vstříc dalšímu místu – nízkému lanovému centru.
Nízké lanové centrum nám nabídlo několik lanových aktivit, které se na první pohled zdály být velmi jednoduché. Mnohým z nás ale ukázaly, že musíme svou obratnost ještě stále trénovat! Udržet balanc není totiž žádná legrace! Krásné prostředí nám také nabídlo nejeden přírodní úkaz.
Kluci například objevili pulce.
Další naše kroky vedly opět cestou trnitou – další schody!!! Aaach jo! Ale výsledek stál za to. Ocitli jsme se totiž ve venkovním Fitparku http://www.priessnitz.cz/cz/volny-cas/k2221-odkaz/40-fitpark-priessnitz.html Každý z nás se vrhnul na tělocvičná náčiní a … zjistili jsme, že zvedat vlastní váhu těla není vůbec snadné. U každého stanoviště byla vždy cedulka, která nám prozradila, co, jak a proč vlastně cvičíme.
Odtud vedly naše kroky do Parku her na minigolfové hřiště, kde jsme dostali intrukce. Mnozí z nás drželi golfové hole prvně v ruce, ale nedali jsme se zastrašit a s chutí jsme se vrhli do zdolávání mnoha gofových jamek. To bylo radosti, když se nám podařilo dopravit míček do jamky! Na hřišti jsme strávili hodinu plnou výzev.
Po sportvoním vyžití jsme se vydali do útrob hotelu Priessnitz. Proskleným výtahem (někteří po schodech) jsme se dopravili do třetího patra hotelu, odkud jsme po točitém dřevěném schodišti vystoupali do vyhlídkové věže. Praděd jsme sice kvůli mrakům neviděli, ale objevili jsme poklad – před nějakou dobou se jednomu návštěvníkovi vysypala peněženka s mincemi, které zapadly do dřevěné podlahy. Nikomu z nás se ale zbohatnout nepodařilo. Výhled byl ale nádherný.
Poslední společné zastavení, na které jsme se celou dobu těšili nejvíce, byl balneopark. Nebyl to bazén, jak jsme si všichni mylsleli, ale byla to VODA! Osvěžení! Proto jsme se s radostí převlékli do plavek a… tra dááááá do vody! Brrr… ta byla ale studená! Není divu, vždyť Balneopark Vincenze Priessnitze je jedinečným spojením odkazu zakladatele moderní vodoléčby Priessnitze a odpočinku v horském prostředí s dechberoucími výhledy na hřebeny Hrubého Jeseníku.
Čas odjezdu ještě ale zdaleka nenastal. To nejdůležitější, proč jsme vlastně na výlet přijeli, nás teprve čekalo. Bojový úkol zněl: utratit kapesné. Možností moc nebylo, ale snažili jsme se. Někteří z nás si zašli do restaurace na pozdní oběd (řízek a hranolky), jiní prošli ochůdky s upomínkovými předměty, někdo zase do cukrárny. Prostě každý si našel, co hledal. Každým svým úlovkem jsme se vždycky přišli pochlubit paní učitelce.
Nastal čas odjezdu. Proto jsme se s lázeňským městem rozloučili a vydali jsme se zpět na nádraží, kde jsme si na cestu domů koupili občerstvení. Hodinová cesta vlakem nám docela rychle utekla. Už teď se těšíme na příští školní výlet!
Další fotografie … http://zsjindrichov.rajce.idnes.cz/Jesenik_2017/