Takto začíná text známé písničky pro děti. Šesťáci měli trošku jiný začátek hodiny přírodopisu. Dostali totiž krátky text, ze kterého se dozvěděli (nebo si utvrdili) informace o žížale. Poté každý odpověděl na pár otázek, na které měli najít odpovědi právě v textu. Jenže… tomu tak úplně nebylo. Některé věci se totiž z textu vůbec nedaly vyčíst. To je ale nijak nerozhodilo, protože stála na stole sklenice, ve které se pár žížal ukrývalo.
Každý dostal čtvrtku papíru, lupu, Petriho misku, černý papír a … žížalu. Pozorovali, proč patří mezi kroužkovce, hledali „předek a zadek“, zjišťovali citlivost na světlo, a zda má žížala ráda vodu.
Vše zjištěné samozřejme sdíleli, aby si své postřehy porovnali.
