Pondělí 27. ledna 2025 byl den jako každý jiný, avšak přeci jen, dá se říct, výjimečný. Zaprvé jsme si připomněli významné 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim, zadruhé se tento den konal již 51. ročník olympiády v českém jazyce, a to na okresní úrovni!
Naši školu reprezentovaly letos dvě žačky z 9. ročníku, Natálie Rejdová a Michaela Mintálová.
Ve SVČ Méďa v Krnově se celkem „utkalo“ 37 žáků a žaček základních škol, ale i gymnázií. Soutěžilo se ve dvou blocích, v mluvnickém a ve slohovém, na něž měli žáci vymezeno po 60 minutách.
Letošní ročník se nesl v duchu synonym, chápání významu slov, jejich užití ve větách. Od soutěžících se očekávala nápaditost, vtip, dobrá slovní zásoba aktivní i pasivní. Od předcházejících ročníků se ten letošní lišil také typy úkolů – vymyslet v relativně krátkém čase ucelený příběh na základě obrázkové osnovy není nic jednoduchého. Sotva si člověk myslel, že to nejtěžší má tzv. za sebou, čekala na něj úloha básnická – rýmy, verše… Co tím chtěl básník jenom říct? Metafory, zdrobněliny, básnické schéma… Mluvnická část je za námi. Chvíli pauza na načerpání nových sil a hurá na část slohovou, tvořivou.
Znalostí a vědomostí, které měli žáci na olympiádě prokázat, nebylo málo.
Představte si, že byste vyrůstali v době, kdy ještě nebyly k dispozici mobilní telefony ani internet. Vyprávějte příhodu, která se vám tehdy mohla stát. V příběhu musí hrát podstatnou roli situace, v níž byste dnes použili mobilní telefon nebo internet.
S tímto zadáním se letošní soutěžící museli poprat. Úkol vskutku nelehký. Nejen pro soutěžící takovýto příběh vymyslet, ale nelehký rovněž pro porotu – vyhodnotit, které příběhy nad ty ostatní vynikají. Řada prací byla opravdu zdařilá a mezi ně se řadí i „slohovka“ naší žačky Natálie Rejdové. Ta nezahálela ani v části mluvnické a Natálie se tak na okresní úrovni dělí o velice pěkné 6. – 9. místo!
Hodnotila se především nápaditost díla, jeho originalita, nevšednost, ani gramatická a stylistická stránka nebyla opomenuta.
Naše žačky se sice na vítězných příčkách neumístily, konkurence byla skutečně veliká, ale i přesto jim patří za jejich nasazení, svědomitou práci a výbornou reprezentaci školy velká pochvala.
Vzdělání má smysl.
„Pro život, ne pro školu se učíme.“ Seneca
p. uč. Lozertová

