Také u páťáků se rozjel projekt Global school, který letos nese název “VODA NAD ZLATO”.
Máme za sebou úvodní lekci nazvanou “O vodičce”. Paní učitelky, Barbora Halířová a Alena Grossová, nám připravily náplň hodiny, která úzce souvisí s hlavním tématem.
Nejprve jsme utvořili skupiny a nechali jsme rozbouřit své mozky na téma voda (obecně). Brainstorming dopadl velmi dobře. Přišli jsme na to, že voda je nejen základní podmínka pro život, přirozené prostředí pro ryby a úžasná věc pro náš očistec. Je také něčím strašlivým – šíří nemoce, v pitné podobě je jí na světě nedostatek a dokáže vzít život.
Naším druhým úkolem bylo sepsat, na co všechno potřebujeme vodu po celý den. Závěrem jsme se shodli na tom, že vodu potřebujeme ke své existenci od chvíle, kdy otevřeme ráno oči, až do doby, kdy večer ulehneme a znovu je zavřeme. Potřebujeme ji prostě pořád – čištění zubů, spláchnutí na záchodě, příprava oběda, zalévání kytek, potřeba našich mazlíčků, koupání,…
Ve třetím kroku jsme se s obavami vrhli na test. Už jen to slovo a lístečky v ruce paní učitelky nás vyděsily. Jakmile jsme ale zjistili, že se jedná o jakýsi průzkum toho, zda máme představu o spotřebě vody při koupání, spláchnutí a dalších denních činnostech, strach z nás opadl a test jsme splnili. Z deseti otázek jsme většinou správně dokázali odpovědět – odhadnout asi 5krát.
Konečně jsme se dostali k tomu, proč se první lekce našeho putování jmenuje “O vodičče”. Je to podle krátkého filmu, který jsme zhlédli na youtube pod stejným názvem. Tam nás dvě animované postavičky kluka a holky provedly příběhem o kapce vody. Milou a jednoduchou formou nám samotná kapka vody dakázala zodpovědět řadu otázek.
Na toto video jsme navázali a zasadili si ho do prostředí našeho bydliště (video bylo totiž natočeno v Karlových Varech). Přemýšleli jsme, odkud bere vodu Jindřichov, jak je to u nás s ČOV a kanalizací, případně zda čerpáme vodu z veřejného řádu, nebo vlastní studny.
První lekci jsme zakončili jako “experti”. Utvořili jsem expertní skupiny, dostali jsme do rukou text (každá skupina jiný), který jsme si několikrát přečetli a postupně jsme se ve skupinkách proměnili, abychom své spolužáky – experty v jiné oblasti – seznámili s tím, co jsme se dočetli. Když paní učitelka usoudila, že už je dost tréninku, nastala chvíle, kdy jsme se o své vědomosti veřejně podělili a nastoupili v původních skupinách před celou třídu. Na závěr jsme společnými silami dali dohromady pár zásadních informací a přemýšleli jsme, jaký titulek by mohl mít článek, který jsme studovali: Problém s vodou? Nedostatek vody v Africe? .. od skutečného názvu jsme nebyli vůbec daleko. Článek se jmenoval “Břímě žízně”.
