V úterý 9. června v osm hodin ráno jsme konečně také my, deváťáci, vyrazili na náš velkolepý dvoudenní výlet, tentokrát na kolech. Vybaveni přilbami, velkou svačinou a dobrou náladou jsme zamířili na Rejvíz. Bohužel hned po pěti minutách jízdy nás přepadl déšť. Při čekání u hospůdky u Adamců paní učitelky Houdková a Chramostová váhaly, zda vůbec bude mít cenu někam jet, ale naštěstí se po krátké přeháňce počasí umoudřilo a my se mohli po cyklostezce vydat dál do polské obce Pokrzywna. Zde jsme se zastavili na krátké občerstvení a načerpání nových sil.
Z Pokrzywné jsme pokračovali do Zlatých Hor. Hurááá!!! Rozchod!!! Všichni se doslova rozprchli na jídlo nebo si jen tak nakoupit. Po cestě ze Zlatých Hor na Rejvíz jsme navštívili Zlatorudné mlýny, kde se především kluci vyřádili na houpačkách a lanových prolézačkách.
Poté nás čekal nejtěžší úsek naší cesty k cíli – vyšlapat kopec na Rejvíz. Pro mnohé z nás to byla opravdu výzva a někteří to opravdu zvládli. Jiní to spojili s procházkou, která se někdy zdála nekonečná.
Na Rejvízu jsme byli ubytováni na Eko Farmě, kde se nám všem líbilo. Když jsme si po náročné cestě trochu odpočinuli, šli jsme se podívat na Mechová Jezírka. Tady jsme hledali chráněné rostliny pomocí informačních tabulí. Po cestě zpět jsme sice zmokli, ale i tak nás dobrá nálada nepřešla. Na večeři jsme měli kynuté knedlíky s borůvkami, všem to ohromně chutnalo. Na večer jsme měli naplánovaný táborák s opékáním špekáčků, ale vzhledem k neustávajícímu dešti jsme museli zůstat na pokojích. Ale i tak jsme si to užili.
Ráno na nás čekal právě upečený domácí chléb (vážně neměl chybu) s rybí pomazánkou a borůvková buchta, která se rychle ztratila z talíře, protože byla skvělá. Po této vydatné snídani jsme se rozloučili s místním personálem a majitelem farmy a již viditelně unavenější než předešlý den jsme se vydali zpět do Zlatých Hor.
Protože počasí nám moc nepřálo (bylo celkem chladno a po dešti mokro), změnili jsme náš původní plán návštěvy Balneoparku v Jeseníku a místo toho jsme se vydali autobusem do České Vsi na místní krytý bazén. Byli jsme tam téměř sami, takže jsme mohli řádit a také paní učitelky se přiměly do vody. Kluci byli nadšeni ze sprch, ve kterých byli snad častěji než v bazénu a také ze sušárny, kde jsme měli možnost se vyhřát.
Z České Vsi jsme zamířili zpět do Zlatých Hor, kde jsme si všichni dali pořádný oběd a utratili jsme zbylé kapesné. Nu a potom už rovnou domů. Byl to náš poslední výlet, a proto bylo potřeba si ho užít. A taky jsme si ho užili!!! Vždyť víme sami :-)).
Eva Iljaševičová (9. ročník)