Vyrazit spolu ven? Proč ne, to se nám všem líbí. Co budeme dělat? No to, co si naplánujete. Úkol zní jasně – být aktivní. Nabídka? Pobyt venku, pochoďák, hry, sdílečka a malá odměna na závěr.
Takto bychom zjednodušeně mohli popsat neobyčejný čtvrteční den u čtvrťáků.
Jak to všechno začalo? Paní učitelka přišla s nápadem – vyrazíme ven a splníme krokovou výzvu. Dotaz zněl jasně. Kolik kroků si stanovíme, abychom výzvu splnili? Musím říct, že se čtvrťáci zprvu vůbec nehamtili. 23000, 14000, 10000 kroků. Když se ale na příkladu dozvěděli, kolik kroků běžně uděláme při průměrném pohybu, usoudili, že 8000 kroků by mohlo být splnitelných. A pozor! Za každého počasí. Takže gumáky a pláštěnka nesmí chybět ve výbavě každého z nás.
Všechno začalo rozcvičkou v trávě v areálu školy, nechyběla spolupráce ve dvojicích a přesun na první stanoviště – prvních 2000 kroků v kapse. Před aktivitami jsme se však museli samozřejmě posílit. Takže vytáhnout svačiny, rozprostřít deky a hurá na piknik. Všem se však honilo hlavou, co se bude dít dál. Proto nejprve každý sám za sebe napsal na lísteček, co od dnešního dne očekává.
Po vydatné snídani v trávě jsme se rozdělili do družstev a zahráli jsme si první hru. Hra odsýpala a kroky, aniž bychom si to připouštěli, přiskakovaly.
Po přesunu na druhé stanoviště jsme měli již našlápnuto na 4. tisícovku. Ta byla zdolána rychleji, než jsme si mysleli. Mohly za to hry, které nám připipravily Lucinka, Viktorka, Sarča a Miška. Bylo to bomba, holky nám vždy před hrou vysvětlily pravidla, stanovily prostor, kde se bude hra odehrávat a staly se vedoucími. Hry měly náboj, všechno mělo spád a my jsme si v zápalu vůbec neuvědomili, že jsme překonali 6000 kroků.
Cestou zpět ke škole zahlásil Alešek, že máme přes 7000 kroků. Paráda! Takže aktivity v areálu školy, malá odměna v obchodě a 8000 kroků zvládneme jako nic. A tak se také stalo.
Na závěr jsme zařadili odpočinkovou aktivitku se smajlíky a nesmělo chybět ani zhodnocení – písemné i slovní.
Už teď se těšíme, co bude příště!
