Třeťáci si vyzkoušeli výuku trochu jinak. Nacházeli důležité hodnoty prostřednictvím krátkých textů o Anetce a Sebastiánovi. Zprvu četl každý sám polohlasně přidělený text. Poté utvořili 2 skupiny – chlapci a dívky, kde si společně povídali o tom, co četli. Nakonec utvořili 3 skupinky, které již byly smíšené, a v tuto chvíli vyšlo najevo, že chlapci hovoří o jiném textu než dívky. Sdílení informací probíhalo v tichosti s obvyklým poznatkem: chlapci si příběh vyprávěli tak, jak je to napadlo. Děvčata „ztrácela čas“ organizací, kdo bude mluvit, kdy bude mluvit, v jakém pořadí, na čemž se nedokázaly domluvit, proto musela do jejich „organizace“ vstoupit paní učitelka. U smíšených družstev k této kolizi již nedošlo.
Po sdělení informací se žáci posadili do lavic. Mezi tím byl na tabuli nachystán Vénnův diagram, se kterým se žáci setkali prvně. Po krátkém vysvětlení a uvedení příkladu ale rychle pochopili princip a začali příběhy porovnávat. Hledali, co je společné, co rozdílné – informace zapisovala paní učitelka na připravený papír.
Poté proběhla debata nad oběma postavami – hlasovalo se o tom, kdo by chtěl za kamarádku Anetku, kdo Sebíka (hlavní postavy z příběhu), každý, kdo hlasoval, vysvětlil proč. Žáci zapřemýšleli nad tím, kdy se mohou nejčastěji setkat s chováním Sebíka – uvedli, že to tak mají doma s mladším sourozencem.
Další část prvního celku byla směřována na matematiku – zopakování právě probíraného učiva pamětného odčítání do 100 s přechodem přes desítku. Každý žák obdržel sloupeček s příklady. Při počítání museli dodržovat daný postup:
1. vypočítej 1. příklad (jen jeden)
2. přijď na kontrolu
3. vypočítáš správně, dostaneš „odměnu“ v podobě malé aktivitky
4. vypočítej 2. příklad,… opakuje se stejný postup do posledního úkolu.
5. máš hotovo, poskládej dílky s aktivitkami – vznikne puzzle dílek
6. nalep (dokresli, vybarvi,…) na připravený papír
7. vystřihni, co ti vzniklo.
Žáci poctivě dodržovali nastavená pravidla, pracovali v tichosti a s očekáváním, co dalšího přijde. Několika žákům dělalo problém složit z nasbíraných dílků celek – poradili jim jiní spolužáci, lepení proběhlo bez problémů, stříhání bylo pro některé žáky překážkou – neradi stříhají, nejde jim to. Byli ujištěni, že toto se napraví jen tréninkem. Úkol splnili všichni.
Na závěr proběhlo hodnocení aktivit. Žáci se stali učiteli, na lepicí papírky napsali splněným aktivitám známku. Už teď se těší, co se bude dít příště.
