I v dalším týdnu nás čekaly hodiny prvouky plné zajímavých pokusů. Některé jsme si jen založili, protože jejich výsledky uvidíme až za nějakou dobu, jiné provedla pro jistotu jen paní učitelka za naší asistence, ale spoustu pozorování a vyhodnocování našich hypotéz na základě pokusů jsem prováděli opět sami ve skupinkách.
Zkoumali jsme třeba, jaký materiál nejrychleji rozpustí led. Vybírali jsem si mezi kuchyňskou solí, posypovou solí, pískem a štěrkem a porovnáváním jsem vyvodili, co je nejlepší na sypání silnic v zimě.
Také jsme si na vajíčku vyzkoušeli, jak nadnáší slaná voda. To se nám bude hodit, až se dostaneme k moři. Vajíčko se ve slané vodě krásně vznášelo.
A už také víme, že voda umí chodit. Opravdu se nám pomocí papírových utěrek přemístila z plných sklenic obarvené vody do těch prázdných.
Založili jsem si i pokus na výrobu vlastního krápníku. Jeho výsledky ale uvidíme až po prázdninách, takže jsme zvědaví, zda pokus výjde.
Poznali jsme, že vzduch je opravdu všude, i ve sklenici, kterou když ponoříte do mísy s vodou, tak se kapesníček uvnitř sklenice nenamočí. A taky víme, jak dokáže být vzduch silný, že udrží vodu ve sklenici. Přesvědčili jsme se i o tom, že se vzduch po zahřátí může roztahovat.
Vyzkoumali jsme, jak uhasit oheň, protože už víme, že když zamezíme přévodu vzduchu, svíčka nám zhasne.
A už víme, že i pepř se může vylekat a utéct do bezpečí před kapičkou jaru. Ta ale může rozpohybovat lodičky z papíru.
Nejvíce se nám asi líbilo, když paní učitelka nafoukla balonek pomocí vyrobeného oxidu uhličitého. Nakonec jsme měli možnost si připomenout všechny pokusy, které jsme dělali a vybrat si ty, které pro nás byly nejzajímavější. Vyhrál rozhodně ten balonkový.
