Necelé 3 roky chybí k tomu, aby divadelní hra jednoho z našich nejznámějších spisovatelů minulého století a jeho bratra oslavila stoleté výročí od svého uvedení. To se uskutečnilo 12. dubna roku 1927 na prknech Národního divadla v Praze a její odkaz je v dnešní době více než aktuální.
Karel a Josef se rozhodli sepsat divadelní hru z jednoho prostého důvodu…ze strachu, který byl v meziválečném období všudypřítomný. Ještě že se Karel Čapek událostí po roce 1939 nedožil. „Věděl“, kdy zemřít.
Hra Adam stvořitel je ztělesněním obav o vývoj světa a snah jej změnit… K dobrému? Je to vůbec možné?
Co bychom si počali my, v dnešní době, která se od těch Čapkových v mnoha ohledech příliš neliší, kdybychom měli tu možnost s pomocí kanónu negace zrušit náš současný svět a vytvořit nový, lepší, s „lepšími“ lidmi. Jak by naše snahy dopadly? A co je vůbec dobré a co je špatné? Kdo o tom má právo rozhodovat? Adam? Jeho Alter Ego? Nebo snad Eva, Meles, Lilith, Zmetek…?
Jak by vypadali noví lidé, které bychom si z hlíny vytvořili? A především, jaké by měli charaktery?
Otázek je nespočet…
Naši žáci 6., 8. a 9. ročníku zhlédli tuto divadelnímu hru v pátek 26. 4. 2024 na SPgŠ v Krnově, kde si ji nejen pro nás připravili studenti pod vedením paní Petry Severinové.
Divadelní spolek Červiven není pro žáky naší školy „nic nového“. Již třetí rok máme možnost na jeho představení do Krnova jezdit, za což touto cestou paní Severinové mockrát děkujeme, neboť úsilí jejich studentů sklízí u našich žáků velice kladné ohlasy.
Hru jsme sledovali pečlivě, s napětím, kam nás dějová linie příběhu dále zavede, co bude následovat, jak to všechno dopadne. V postavách jsme mnohdy viděli i sami sebe, své postoje, chování, vyjadřování, charaktery postav nám rovněž připomněly, v některých situacích poměrně chladně a surově, ale i humorně, to, jak se chová také naše okolí – NÁŠ SVĚT.
A co na to vše řeknou blechy?
p. uč. K. Lozertová