Čeština a matematika. Co mají tyto dva předměty společného? Na první pohled velice málo, avšak zdání klame.
Matematické detektivky – krátké povídky se skrytým matematickým příkladem.
Pro naše deváťáky si učitelé češtiny a matematiky připravili „malou“ projektovou výuku, v níž si žáci zahráli amatérské detektivy.
V první části výuky se na povídku podrobně podívali z úhlu jazykového, obsahového. Jak je slohový útvar „povídky“ vystavěn, jaké jsou jeho hlavní rysy. Připomněli jsme si pojmy, jako jsou próza, malá epika, dějová linie příběhu, členění textu na odstavce atd. Zajímala nás stavba věty jako takové, užití přímé řeči mezi postavami, psaná podoba číselných údajů, vyhledávali jsme slova cizího původu (kšiltovka, konstantní…) a přemýšleli, z jakého jazyka k nám pronikla. Naše úvahy jsme si pak ověřili v internetové jazykové příručce.
Slova z povídky jsme nahrazovali synonymy (něco ze sebe chrlit, co je to generální oprava…), zamýšleli se nad jejich vhodností, použitelností a nad tím, jak je náš rodný jazyk pestrý a barvitý.
Pozornost upoutalo zjišťování, kolik metrů je tzv. anglosaská míle. Jaké druhy mílí vůbec existují? Kolik centimetrů je „stopa“. Následně se hned především chlapecká část třídy pustila do převodu rychlosti auta lupiče na naše standardní km/h. Tady už však role češtiny končí a slovo si převzala matematika pod vedením pana učitele Kubisze, jenž měl na starost s žáky zapeklitý případ z pohledu početního rozluštit.
p. uč. Lozertová
Po zvládnutí náročného textu s paní učitelkou Lozertovou jsme se pustili do skutečné detektivní práce. Celá patálie by byla vyřešena mnohem rychleji, kdybychom mohli nahlédnout do sešitu Cal Q. Leitera. Ten ovšem k dispozici nebyl, proto jsme se museli podrobněji seznámit s výpověďmi jednotlivých svědků. Posuďte sami! Tuto zápletku jsme museli zodpovědně vyřešit a „započítat si“, neboť je na pováženou usvědčit na základě plytkých důkazů podezřelého člověka.
A závěr? Ten Vám zajisté neprozradíme, ale přikládáme příběh.
Ať Vás provází síla. Kb
